kvalita realizovaných
činností

Součástí našeho týmu jsou pracovníci s dlouholetou odbornou praxí, kteří mají potřebnou kvalifikaci a školení pro vykonávání daných činností. Disponujeme rozsáhlým vozovým parkem a strojním vybavením, zajišťujeme přepravu nadměrných nákladů.

Jistotou je náš certifikovaný systém managementu kvality, který splňuje požadavky na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Realizační práce provádíme s důrazem na bezpečnost a kvalitu odvedené práce.

rozbalit / zavřít seznam

Horninové kotvy

Horninové kotvy jsou kotevní prvky, jejichž účelem je přenos tahových zatížení ze stavební konstrukce do horninového prostředí. Konstrukce horninových kotev je závislá na požadované životnosti a je daná normou ČSN EN 1537.

Obecně se horninové kotvy skládají z kořenové délky, volné délky a kotevního zhlaví. Výztuž horninových kotev tvoří obvykle sedmidrátové pramence nebo celozávitové kotevní tyče. Zatížení je do horninového prostředí přenášeno kořenem. Po instalaci a vytvrzení kotevní směsi (zálivky i vysokotlaké injektáže) se kotvy předepínají přes kotevní zhlaví na požadovanou kotevní sílu.

Zeminové hřebíky

Zeminové hřebíky jsou kotevní prvky, jejichž účelem je vyztužení zemin pro zachování jejich původních pevnostních charakteristik a případné protnutí potenciální kritické smykové plochy. Často jsou realizovány v kombinaci se stříkaným betonem nebo geotextiliemi a georohožemi. Provádění odpovídá normě ČSN EN 14490.

Konstrukce zeminových hřebíků je závislá na požadované životnosti. Obvykle se jedná o závitovou tyč přímo zavrtávanou do prostředí s průběžnou injektáží nebo o závitovou tyč vkládanou do vývrtu vyplněného cementovou směsí. Hřebíky spolupůsobí se zeminou po celé své délce a jsou namáhány kombinací střihu a tahu. Po instalaci a vytvrzení kotevní směsi se nepředepínají, pouze aktivují dotažením matice. Běžně jsou realizovány hřebíky délek 3-10 metrů.

Horninové svorníky

Horninové svorníky jsou kotevními prvky, které slouží ke stabilizaci horniny, snižují nebo eliminují nežádoucí deformace skalního masivu, kotví skalní bloky, přikotvují ochranné konstrukce. Často jsou realizovány v kombinaci s ochrannými sítěmi a protierozními georohožemi.

Konstrukce svorníků je jednoduchá. Obvykle se jedná o závitovou tyč přímo zavrtávanou do prostředí na vzduchový nebo vodní výplach s následnou injektáží nebo o závitovou tyč vkládanou do vývrtu vyplněného cementovou směsí nebo lepícími ampulemi. Pro zvýšení životnosti svorníků se často výztuž ošetřuje žárovým zinkováním. Svorníky přenáší zatížení do únosné vrstvy skalního masivu a mohou být namáhány jak střihem, tak tahem, případně jejich kombinací. Po instalaci a vytvrzení kotevní směsi se nepředepínají, pouze aktivují dotažením matice. Běžně jsou realizovány svorníky délky 3-6 metrů.

Gabionové zdi a matrace

Gabiony jsou atraktivním formou, jak oddělit prostor, vytvořit opěrnou zeď, zpevnit svah nebo například stabilizovat břeh řeky přírodním kamenem fixovaným do kovové struktury. Gabiony jsou obecně uzavřené drátěné konstrukce vyplněné kamenem. Pro výstavbu zdí mají obvykle tvar kvádrů nebo krychlí. Pro zpevnění svahů, břehů vodních toků a břehů vodních nádrží se používají gabionové matrace, které mají tvar plochých kvádrů s výškou do 30 cm.

Přísné normy platné pro materiály a výstavbu gabionů zaručují vysokou pevnost, dlouhodobou odolnost a estetičnost konečné konstrukce.

Green terramech

Green Terramesh je ekologický modulární systém určený pro výstavbu vyztužených strmých svahů a stabilizaci násypů se zeleným vegetačním lícovým překryvem. Je tvořen prefabrikovanými moduly z dvouzákrutového ocelového pletiva, geosyntetické nebo biodegradovatelné rohože a výztužného čelního panelu ze svařované sítě, dvou ocelových podpěr a čtyř ocelových distančních rozpěr, které se instalují až na stavbě a umožňují formovat svah do požadovaného konečného sklonu. Protierozní rohož na šikmém čele ulehčuje zachycení vegatace, což je jeden z hlavních požadavků systému.

Ve světovém měřítku Green Terramesh systémy nachází své uplatnění především při výstavbě významných infrastrukturních staveb.

Ochranné sítě, ploty a dynamické bariéry

Ochranné síťování, výstavba záchytný plotů a budování dynamických bariér jsou společně se svorníkováním základními prostředky pro sanaci skalního masivu a stabilizace skalních bloků.

Ochranné sítě jsou obvykle vyrobeny z dvouzákrutového ocelového drátu povrchově chráněného proti korozi. Mají zabránit vypadávání kamenů a sutě ze skalního masivu nebo usměrnit jejich pád. Ke skalnímu masivu se přikotvují horninovými svorníky. Často jsou doplněny protierozní georohoží zabraňující erozi a propadu jemnozrnných částic skrz oka ochranné sítě.

Ochranné ploty se obvykle sestávají z dvouzákrutových ochranných sítí a sloupů kotvených do stabilního prostředí. Slouží pro zachycení uvolněných kamenů a sutí v místech, kde nemohlo být provedeno ochranné síťování. Ochranné ploty jsou budovány taktéž jako preventivní opatření proti vstupu osob do exponovaných částí skalních stěn a do míst s nebezpečím pádu nestabilních částí masivu.

Dynamické bariéry jsou speciální systém složený z ocelových panelů, ocelových lan, opěrných a kotevních prvků a z pohlcovačů energie. Slouží k pohlcení kinetické energie od padajících stromů, balvanů a skalních bloků. Instalují se v místech, kde není technicky možné nebo by nebylo cenově efektivní použití jiné metody zajištění ochrany skalního masivu.

Odklon skalních bloků

V rámci sanace skalního masivu je velmi často třeba přistoupit k odlomu nestabilních skalních bloků. U velkých bloků a skalních stěn je možné využít trhacích prací. U menších bloků a v místech, kde z bezpečnostních důvodů nelze trhací práce provádět, je nutné použít speciální technologie odlomu a trhání skalních bloků.

Mezi nejpoužívanější technologie trhání patří hydraulický klín DARDA, který pracuje na principu hydraulického zasouvání rozpěrného klínu mezi dva trhací díly, které jsou zasunuty do trhliny nebo do vývrtu. Pro oddělování skalních bloků se pak využívají pneumatické podušky, které se vkládají do trhlin v masivu a tlakem vzduchu se rozpínají.

Mikropiloty

Mikropiloty jsou prvky speciálního zakládání s průměrem do 300 mm. Přenášejí obvykle tahová nebo tlaková zatížení od konstrukce do základové půdy. Zatížení je do horninového prostředí přenášeno především plášťovým třením na dříku mikropiloty, případně patou mikropiloty. Přenos zatížení do konstrukce je obvykle řešen podkladní deskou. Provádění odpovídá normě ČSN EN 14199.

Konstrukce mikropilot je závislá na požadované životnosti a na technologii provádění. Nejčastějším typem jsou mikropiloty s trubkovou nebo tyčovou výztuží, které se vkládají do zapažených vývrtů, jež jsou následně vyplněny cementovou zálivkou. Po jejím zatuhnutí je provedena vysokotlaká injektáž. Druhou možností je výztuž mikropiloty přímo zavrtávat do prostředí za současného výplachu cementovou suspenzí. Běžně jsou realizovány mikropiloty délek 3-10 metrů.

Piloty

Piloty jsou prvky hlubinného zakládání. Přenášejí tahová, tlaková a ohybová zatížení od stavební konstrukce do základové půdy nebo tvoří součást ochranných a pažících konstrukcí. Zatížení je do horninového prostředí přenášeno plášťovým třením a patou piloty.

Piloty mohou být z monolitického prostého betonu nebo železobetonu, z betonu vyztuženého ocelovými rourami, profily nebo vlákny, z betonových prefabrikátů nebo ocelových rour, ze dřeva atd. Dle metody provádění lze rozdělit piloty na vrtané a ražené. Provádění vrtaných pilot odpovídá normě ČSN EN 1536, ražených pilot ČSN EN 12699.

Ballast-bonding

Balast-bonding je metoda spočívající v povrchovém nástřiku a následném protečení speciální dvousložkové pryskyřice s optimalizovanou dobou vytvrzení přes kolejové lože. Díky této technologii je štěrk v požadované tloušťce méně stlačitelný a zachovává si za všech podmínek svou kompaktnost. Alternativně lze tuto metodu použít pro stabilizace nebo zpevnění štěrkových zásypů geobuněk, nezpevněných obslužných komunikací, lesních cest atd.